Letňanská knihovna nabízí nejen hezké čtení, ale i zajímavé akce

BABKOVA 1Jednou z nejnavštěvovanějších knihoven v celé metropoli je ta v Letňanech. Denně ji navštíví průměrně 100 až 120 čtenářů. Nachází se v budově Šumperka v Rychnovské ulici a díky svému průměrnému obratu, tj. počtu zapůjčení knížek na rok, ji lze považovat za atraktivní cíl návštěv obyvatel Prahy 18. Ale nejen jich, přicházejí sem i čtenáři z jiných částí hlavního města. O tom, jak taková poměrně velká knihovna funguje, jsme hovořili s její vedoucí Mgr. Janou Babkovou.

ROZHOVOR

Paní Babková, můžete nám nejprve přiblížit historii letňanské knihovny?

„Knihovna jako taková existuje v Letňanech od dvacátých let minulého století. První zmínka je z roku 1922. V hostinci Jana z Kunštátu sídlila knihovna, jejíž fond tvořily knihy Osvětové komise a Sokolské knihovny. Bylo to ve staré sokolovně, na přirozeném místě setkávání lidí. Poté fungovala postupně na více místech a tady v prostorách budovy Šumperka je od roku 1996. Knihovna se sem přemístila z Třinecké ulice, kde se tísnila na malém prostoru. Také tady to bylo původně malé, počítalo se tu spíš se zdravotním střediskem. Až před sedmi, osmi lety byly prostory knihovny rozšířeny do současné podoby a zrekonstruovány. Stalo se tak díky dotacím Magistrátu hlavního města Prahy a zřizovatele subjektu, tedy Úřadu městské části Praha 18. Metodicky však spadá pod Městskou knihovnu v Praze s ústředím na Mariánském náměstí.“

Má to pro vás nějaký praktický význam?

„Ano, už při rekonstrukci nám zaměstnanci Městské knihovny v Praze pomáhali svými zkušenostmi, zejména metodička paní Mgr. Dagmar Volencová. Společně s architektem PhDr. Ladislavem Kurkou, předním odborníkem na architekturu knihoven, dokázali prosadit, že městská část s téměř dvaceti tisíci obyvateli dostane knihovnu odpovídající velikostí, vybavením i poskytovanými službami potřebám jednadvacátého století. V lednu roku 2007, po ukončení rekonstrukce, byla knihovna slavnostně otevřena v současné podobě. S tím samozřejmě souviselo i dočasné stěhování, nejprve odsud a pak zpátky sem, tak si asi umíte představit, co bylo s třiceti tisíci svazky práce. Nemluvě o tom, že jsme při té příležitosti zavedli automatizaci knihovny.“

Co obnáší taková automatizace knihovny?

„Znamená to přechod od klasického lístkového systému evidence a půjčování dokumentů k plně automatizovanému provozu v počítačovém systému. Naše knihovna pracuje v systémem Clavius. Každá kniha, každý časopis se musí zkatalogizovat podle přesných pravidel ACCR, což je poměrně časově i odborně náročná práce. Také v tom nám pomáhala Městská knihovna v Praze. Celý výpůjční protokol je rovněž zautomatizován. Nyní je knihovna přístupna online, lze si tedy prohlížet po internetu celý fond včetně novinek, stejně jako kontrolovat a ovládat své čtenářské konto. To vše z pohodlí domova.“

Třicetitisícový počet svazků kolísá?

„Samozřejmě se mění, protože jednak se odepisují opotřebené či zastaralé knížky, jednak se nakupují nové. Finanční krytí ze strany zdejší městské části tu bylo velmi dobré, ale i nás zasáhla ekonomická krize v podobě krácení rozpočtů. Chápeme to a musíme mnohem víc přemýšlet, jakými novými tituly zdejší knihovnu vybavit. Naštěstí základ je z bohatších let, i když platí, že lidé sem chodí hlavně pro novinky, které v prodejnách levných knih nenajdou.“

Dá se tedy z toho odvodit, že vám čtenáři přibývají?

„Ano, nárůst je opravdu značný. Jedním z hlavních důvodú je neustále rostoucí cena knih, které se dnes bohužel stávají pro mnohé lidi luxusním zbožím. Řada těchto osob je proto logicky z řad důchodců a nezaměstnaných. Čtenáři však přibývají i proto, že u nás mohou v rámci velmi nízkého předplatného využívat internet. Hlásí se nám čtenáři všech věkových kategorií, děti a také maturanti. Ti potřebují klasiku, kterou jinde těžko shánějí. Máme i řadu čtenářů studujících vysoké školy. I na základě těchto požadavků se snažíme adresně doplňovat knihovní fond odbornou literaturou z různých oborů. To je velká výhoda samostatného nákupu knih, kdy můžeme poměrně rychle a adresně reagovat na požadavky našich čtenářů.“

To svádí k představě, že zdejší knihovna prožívá boom!

„Prožívala jej, ale pouze do doby, než přišla ekonomická krize.“

Kolik k vám zavítá ročně lidí?

„V loňském roce to bylo kolem devětadvaceti tisíc návštěvníků, půjčilo se celkem devadesát tisíc titulů. Díky tomu má naše knížka obrat v průměru 3,7 zapůjčení na rok. V těchto ukazatelích je letňanská knihovna dlouhodobě na prvním místě ve srovnání s podobně velkými veřejnými knihovnami v okrajových částech Prahy. To není žádná samochvála, ale čísly doložitelný fakt.“

O jaký žánr je ze strany čtenářů největší zájem?

„I tady v Letňanech stále vedou detektivky, napínavé romány, thrillery. O ně mají zájem jak muži, tak i ženy. Muži mají více zájem o scifi, fantasy, což platí i o mladých čtenářích. Ženské čtenářky upřednostňují psychologické romány ze života. Literatura je přenese do jiného světa, což občas potřebují. Než si brát prášek na nervy, je mnohem lepší přečíst si romanci z jiného století nebo zajímavý cestopis. Knihy nám samozřejmě přinášejí nejen vzdělání a poznání, velmi důležitá je i jejich funkce biblioterapeutická a relaxační. Velká poptávka je po historické literatuře, jak beletristické, tak i odborné. Značný zájem je také o odbornou literaturu nejrůznějších oborů, jejíž fond je zde opravdu kvalitní.

Chodí sem víc mužů, nebo žen?

„Obecně čtou muži méně. U nás v Letňanech tvoří asi třicet procent abonentů. Knižní trh zkrátka vytvářejí ženy. Ty jsou mnohem většími čtenáři než muži.“

Co dalšího můžete nabídnout?

„Letňany jsou rozvíjející se městskou částí, přibývají sídliště a mladé rodiny. Chodí nám sem tedy spousta rodičů s dětmi, pro něž máme knížky odpovídající jejich věku či třeba leporela. Mají tu i svůj dětský koutek s hračkami. Starší děti zase rády využívají naše povalovadla, kde si čtou, odpočívají nebo se i učí. U dětských čtenářů jsou momentálně nejoblíbenější komiksy, dětské detektivky a fantasy. Máme také velmi dobrou spolupráci se zdejšími školami, které nám sem chodí na besedy či pořady, které jim vytváříme takzvaně na klíč.“

Takže jednorázové akce?!

„Ano, donedávna se tu například pořádala autorská čtení, koncerty, přednášky, takzvané autorské literární úterky, a to jeden až dva do měsíce. Poslední akcí byla vernisáž obrazů pana Petra Sátry s hudbou, které se zúčastnilo sedmdesát lidí. Bylo to opravdu krásné. Dělala se tu i odpoledne pro ženy, líčení, poradna či zdravá výživa.“

Proč o tom mluvíte v minulém čase?

„Vzhledem k padesátiprocentní redukci počtu zdejších zaměstnankyň jsme musely akce omezit. Za posledních pět let knihovna připravila přes padesát autorských vystoupení, koncertů, přednášek, výstav či tvůrčích dílen. Proběhlo zde také přes padesát autorských čtení s osobnostmi jako Michal Viewegh, Arnošt Goldflam, Jiří Dědeček, Jan Burian, Josef Fousek a řadou dalších. V loňském roce tu byla třeba paní Jiřina Šiklová a naposledy pan Miloň Čepelka. Loni tu prošlo čtyřicet školních tříd, přišly třeba na zeměpisnou soutěž. Chtěly Afriku, přichystala se jim tudíž na klíč Afrika. Autorská čtení jsme omezily, je to pro dospělé, mrzí nás to, ale nestíháme. Ale pro školy, které se nám stále a houfně hlásí samy, tu navzdory současné složité situaci připravujeme akce téměř každý týden. Nyní máme kupříkladu na celý duben sérii akcí věnovaných pohádkám pro prvňáčky z Letňan i Čakovic.“

Jaké bude nejbližší čtení?

„V předvečer Dne dětí, na poslední květnový čtvrtek, budeme mít autorské čtení paní Lucie Jílkové, která zde představí svoji novou knížku pohádek i se svojí ilustrátorkou Magdou Štajnerovou. Je to akce pro maminky s dětmi. Ráda bych zdůraznila, že lidé, s nimiž tyto akce spolupořádáme, jsou také často našimi čtenáři. Chodí sem roky, z vlastního zájmu a touhy po knihách. Dělat s takovými lidmi společné akce, to je něco, co má podle nás smysl, a navíc to potěší.“

Takže hraje významnou roli fakt, že lidé se tu mnohdy či dokonce většinou navzájem znají…

„Přesně tak. Letňany nejsou zase až tak velké, abychom se tu neznali. Přijít sem, to je něco jiného, než do Městské knihovny na Mariánském náměstí. Je tady třeba také paní, co nám pomůže s výzdobou na Velikonoce. Často nám čtenáři říkají, že chodí do knihovny nejen pro knihy, na internet nebo za kulturou, ale třeba si i popovídat, poradit se. To vše je pro nás moc povzbuzující.“

Hovořila jste také o poradně pro ženy, můžete uvést nějaký příklad?

„Velikou akcí, která bude mít už čtvrtý ročník, je akce ŽAP. To je místní organizace žen po ablaci prsu, tedy léčbě a rekonvalescenci po odstranění nádoru. My tu s nimi spolupracujeme a děláme akci pro osmičky a devítky všech základních letňanských škol. To nám připadá jako velmi důležité a přínosné.“

Co je pro vás důležité do budoucna?

„Samozřejmě spokojenost čtenářů. Je jich hodně, protože je tady zatím kvalitní knižní fond a stále je z čeho vybírat. Máme ale trochu obavy do budoucna, pokud by se totiž knihovna nedoplňovala, byla by za chvíli mrtvá. Obecně platí, že za deset let by se měla alespoň třetina fondu obměnit.“

Text: Denis Postler

Foto: knihovna.letnany.cz

Jste zde: Úvod > Kultura > Letňanská knihovna nabízí nejen hezké čtení, ale i zajímavé akce