Za ničím se nehoním, nic nesháním

Slavný spisovatel Michal Viewegh se představil po deseti letech v letňanské knihovně

STR12 VIEWEGH 1Pro dospělé publikum trochu infantilní. Tak ocejchoval vlastní autorské čtení ze své knížky Nové pohádky pro unavené rodiče proslulý spisovatel Michal Viewegh během svého říjnového setkání s návštěvníky letňanské knihovny.

Ať tak, či onak, vyprávění to bylo poutavé – nejen o samotném obsahu nového díla, ale i o všem dalším. Zkrátka o životě nejprodávanějšího českého autora. A z jeho návštěvy vznikl i rozhovor pro Letňanské listy.

Pane Viewegu, v kolika letech jste začal s psaním, respektive publikováním?

V osmnácti. V týdeníku Mladý svět, kde byla na zadní straně povídka mladého autora. Po dvou letech mi pak v nakladatelství Československý spisovatel vydali stostránkovou novelu s názvem Názory na vraždu. Tak začala moje spisovatelská dráha.

Z čeho čerpáte inspiraci ke svým dílům, hlavně k těm, v nichž nechybí napětí a konflikt?

Asi myslíte hlavně knihy Mafie v Praze a Mráz přichází z Hradu… Investigativní novinář Jaroslav Kmenta mě obeznámil s některými publikovanými i nepublikovanými kauzami a měl jsem i tajné schůzky s důstojníkem Bezpečnostní informační služby. To, co jsem pak napsal, je ale převážně fikce, byť silně inspirovaná skutečností. Například kauzou Nečas – Nagyová.

A co zpětná vazba na kauzy, byť se jejich záporní hrdinové jmenovali v knize jinak? Měl jste s tím někdy problém?

Měl. Už samotný sběr materiálu byl náročný na konspiraci… I výhrůžky pak přišly. Během autorského čtení v knihovně na Praze 11 jsem dokonce měl policejní ochranku. Policie mě pak doprovázela až domů do Sázavy. Zahrál jsem si prostě na investigativního spisovatele.

Bylo to stresující?

Nebylo to úplně příjemné. Při psaní se ale nestresuji. Nejsem nijak pracovitý, jsem spíš líný, ale psaní se to netýká. Tím se dodnes bavím. Píšu vždy dopoledne, potom mám volno. Co mě ale vůbec nebaví, je předělávání textů po někom jiném.

Asi už se také musíte trochu šetřit. Není divu, když po vás před pěti lety téměř sáhla smrt.

Přežil jsem roztržení aorty, což údajně přežije sotva deset lidí ze sta. Nebýt šťastné souhry okolností, díky nimž jsem se včas dostal na špičkové pracoviště do IKEMu v Krči, byl bych už po smrti. Něco takového vám samozřejmě převrátí život naruby. Poprvé jsem si například doopravdy připustil, že život je konečný, a že navíc může skončit kdykoliv. Třeba ještě dnes.

Ovlivnilo vás to při psaní?

Určitě. Jak žijeme, tak také píšeme… Dříve připravená témata se mi dost vzdálila, najednou mi připadala banální. Ovlivnilo to i moji četbu: četl jsem prakticky jen životní příběhy jiných pacientů.

Když začínáte něco psát, znáte už kompozici celého díla?

Obvykle znám jen základní osnovu, ale jednotlivé peripetie děje ani konec neznám. Pro mě je lepší kompletovat příběh až během psaní. Za pochodu. Často pak takhle překvapím sám sebe. Víc mě to baví.

STR12 VIEWEGH 2Co máte teď rozepsaného?

Román s pracovním názvem Family Frost. Příběh zkrachovalého restauratéra, který rozváží mražená jídla. Zkrachuje mu i manželství.

Některá vaše díla už byla zfilmována. Chystá se v tomto směru další novinka?

Bylo by to hezké, ale nemohu to ovlivnit. Náklady na film totiž většinou převyšují zisky, protože do kin se chodí stále méně. A to je problém. Například v Biomanželce a Biomanželovi by sice možná bylo o čem hrát, ale nemohu producentovi zaručit, že náš společný projekt neprodělá. Na druhou stranu v televizi filmy podle mých knih reprízují pořád dokola.

Nedávno se konaly parlamentní volby. Prožíval jste to?

Už ne, jen jsem zaregistroval výsledky. Časy občanské angažovanosti mám za sebou. Politiku prakticky nesleduji, stejně jako nečtu kritiky nebo bulvár. Za ničím se nehoním, nic nesháním… Samozřejmě to souvisí s tím, že už jsem tak trochu po smrti.

Coby bývalý učitel češtiny a nyní velmi známý spisovatel – nemáte pocit, že do našeho jazyka a mluvy proniká až příliš mnoho anglicismů, stále víc a víc?

Na jednu stranu mě těší, že obě mé mladičké dcerky už hovoří celkem slušně anglicky, ale když je neustále slyším míchat češtinu s angličtinou, říkám si, zda vůbec ještě dokáží vyjádřit i složitější emoce než cool nebo happy… Jazyk je klíčový nástroj pro naše sebevyjádření a k němu jaksi potřebujeme mnohem širší slovní zásobu.

V letňanské knihovně jste celkově už potřetí. Často se objevujete i při akcích v obchodním centru. Máte snad k osmnáctce bližší vztah?

Asi by se teď slušelo říct, že mám, ale nebudu nic předstírat. Citový vztah mám spíš k Nuslím, kde kdysi můj pradědeček postavil dům a kde jsem léta bydlel. Občas jsem zván do letňanského obchodního centra na akce knihkupectví Dobrovský. A tady v knihovně jsem ostatně už potřetí, byť po desetileté pauze.

Interview Denis Postler

Foto Jadran Šetlík

 

Michal Viewegh

narozen:  31. 3. 1962 v Praze

povolání:  romanopisec

nejznámější romány:  Báječná léta pod psa, Výchova dívek v Čechách, Účastníci zájezdu, Zapisovatelé otcovský lásky, Román pro ženy, Vybíjená, Román pro muže, Biomanželka, Mafie v Praze, Mráz přichází z Hradu

profesní úspěchy a ocenění:  nejprodávanější český spisovatel, držitel prestižní Ceny Jiřího Ortena

děti:  dcery Michaela, Sára a Barbora

 

STR27 KNIHOVNA PROSINEC 2017 2

Jste zde: Úvod > Kultura > Za ničím se nehoním, nic nesháním