Dvojnásobné výročí zlatého hocha z Nagana

František Kučera slaví 3. února padesátiny a současně dvacet let od olympijského hokejového triumfu

STR 12 KUCERA 1Abrahámoviny patří v životě člověka k nejvýznamnějším výročím, v případě slavného hokejisty Františka Kučery, nyní šéfa klubu HC Letci Letňany, zakladatele a spolumajitele Ice Areny, je ale letošní únor ještě něčím výjimečný. Zlatí hokejoví hoši z Nagana totiž mají dvě desítky let od svého velkého olympijského triumfu. František Kučera při té příležitosti poskytl rozhovor pro Letňanské listy.

Třetího února slavíte padesátiny, dvaadvacátého února výročí nádherného naganského triumfu. Jak to berete?

Sešla se mi dvě výročí a člověk si uvědomí, jak to rychle letí. Pokud se ale dokáže zabavit a nemá zdravotní potíže, nemá smysl nad tím moc přemýšlet. Víc než moje padesátiny je pro fanoušky významnější výročí Nagana. Uvidím znovu lidi, které mám rád. Máme již v pondělí 5. února setkání v Síni slávy hokejového svazu.

Po deseti i patnácti letech od Nagana jste zmínil, jak to hrozně rychle uteklo, a najednou je to dvacet let!

Když jsem viděl fotbalové vicemistry světa z roku 1962 v Chile, tak mě napadlo, že i nás budou třeba vystavovat po padesáti letech od Nagana. Doufám, že se nás toho co nejvíc dožije.

Přesně po dvaceti letech je olympiáda geograficky dost blízko od Nagana. V korejském Pchjongčchangu se ale musí obejít bez největších hvězd NHL.

Hráči vydělávají stále víc peněz, a tak majitelé klubů NHL řekli prostě dost. Nechtějí riskovat jejich zranění a navíc přerušit soutěž, která tak vydělává, téměř na tři týdny. Majitelé hráče vlastní, s tím nikdo nic neudělá. Pro sport a pro fanoušky je to sice škoda, ale taková je realita.

Jaký máte názor na vyloučení ruských sportovců z této olympiády, respektive jejich startu pod ruskou vlajkou, kvůli dopingu?

Je to v pořádku. Pokud je něco organizovaně řízené, jako v tomto případě, tak se musí trestat. Doping ve sportu je, ale zatím šlo o jednotlivce a jejich individuální prohřešky, ne něco takhle organizované. Ruským sportovcům se nedařilo na olympiádě ve Vancouveru 2010, zatímco o čtyři roky později doma v Soči vyletěli výkonnostně nahoru a získali spoustu medailí. Nemyslím, že by jejich potrestání bylo politickým aktem.

Ice Arena je v provozu od září 2001, takže lze říct, že Letňany jsou už více šestnáct let vaším druhým domovem?!

První tři, čtyři roky jsem tu moc nebyl, ale pak už ano, denně jsem tady kromě víkendů. Takže takových třináct posledních let zde trávím většinu času. Za ty roky jsem se už i v okolí zorientoval, znám hlavně staré Letňany. Městská část Praha 18 se úspěšně rozvíjí a rozrůstá, a to je jen dobře.

Chodíte si ještě sám zahrát hokej?

STR 12 KUCERA 4Už ne, dříve jsem zde trénoval děti, ale měl jsem potíže s kyčlemi a k tomu člověk už také zpohodlní.

Odkud přicházejí děti na nábor do oddílu?

Část z nich je přímo odsud z Letňan, jsou tady ale i kluci z okolních městských částí a hodně z obcí v okolí Prahy. Jsou tu i tací, kteří sem dojíždějí až z Uhříněvsi. Hokejové třídy sice nemáme, ale chodíme do mateřských škol či prvních tříd na základce a nabízíme dětem účast v našem oddílu.

Stále však platí, že Ice Arena má jako jediná led celoročně?

To ano, ale v Praze jsou už i jiné zimáky, kde rozmrazí led jen na krátké období a už od června ho mají znovu.

Jistě vám dělá radost, že starší i mladší dorost Letců hrají extraligu a muži konečně postoupili do vyšší soutěže…

Jenomže oba naše týmy mladšího dorostu jsou letos na chvostu tabulky, protože nám hodně hráčů odchází. Tým mužů usiluje o postup do play off ve druhé národní lize. Vstup do sezony byl trochu rozpačitý, ale pak se to zlepšilo.

Podle slov Vladimíra Růžičky, kapitána zlatého týmu v Naganu, se hokej za posledních dvacet let hrozně změnil. V čem?

Stačí se dnes podívat právě na naganské finále, tedy náš zápas s Ruskem. Hokej se od té doby hodně zrychlil, ubylo faulů, nehraje se tolik do těla. Dnes se prosazují kreativní a šikovní hráči. Kreativita bývala dříve naší doménou, ale už ji zvládají takřka všichni.

Odsud z Letňan vyšli zatím tři hráči, kteří se prosadili do velkého hokeje: Jakub Vrána, Václav Karabáček a František Hrdinka. Na to jistě může být hrdý!

Určitě to potěší. Tihle tři tady vyrůstali odmalička, ale přidal bych k tomu i Lukáše Rouska, který se prosadil do týmu Sparty. Nejdál to dotáhl zatím Vrána, který hraje NHL za Washington Capitals spolu s ruskými hvězdami Ovečkinem a Kuzněcovem. Karabáček je teď na farmě Buffala Sabres v Rochesteru, kde hraje nižší soutěž AHL. Další hráče Letců sledují mužstva z naší extraligy.

Váš bratr Vojtěch, spoluzakladatel Ice Areny, má vazbu na dění v zámořské NHL…

Bratr zodpovídá za skauting mladých evropských hráčů pro nový tým Las Vegas Golden Knights a je nadřízený dalším vyhledávačům talentů z Evropy.

Máte tři děti, přičemž oba vaši synové se také věnují hokeji, že?

Nejstarší Frank je u nás trenérem a připravuje první a osmou třídu. Jakub je členem týmu mužstva Letců, ale brzdí ho zranění a také už začíná s trénováním. Denisa se sportu nevěnuje.

Čím nebo kým byste byl, nebýt hokeje?

Netuším, možná jezdil s taxíkem nebo autobusem... Těžko říct. Zaplaťpámbu za ten hokej, je to můj život. Málokomu se povede, aby se mohl živit tím, co miluje. Jsem rád za to, co mi hokej dal a čeho jsem díky němu dosáhnul.

Napadlo vás někdy vstoupit do politiky?

To ne. Několik mých bývalých spoluhráčů se jí aktivně věnuje, ale to není můj případ. Myslím stále hlavně na hokej. Ale i tak doufám, že naše země bude fungovat jako dosud a nezmění se něco v neprospěch našich potomků. Nevidím to černě, jsem založením optimista.

Co si přejete do druhé životní padesátky?

Samozřejmě, to co všichni; především zdraví pro sebe a své nejbližší. Totéž chci ale popřát všem čtenářům Letňanských listů, aby byli zdrávi, v pohodě a aby se jim tady dobře žilo: v městské části, která se zdárně rozvíjí.

 

František Kučera

narozen: 3. února 1968

hráčská kariéra: 1985 až 2005 Sparta, Jihlava, Chicago Blackhawks, Indianapolis Ice, Hartford Whalers, Vancouver Canucks, Philadelphia Flyers, Houston Aeros, Syracuse Crunch, Philadelphia Phantoms, Sparta, Columbus Blue Jackets, Pittsburgh Penguins, Sparta, Washington Capitals, Slavia.

národní tým ČR: 121 utkání a 14 branek, zlatá medaile z OH 1998 v Japonsku, MS 1999 v Norsku a MS 2000 v Rusku.

klubové úspěchy: finalista Stanley Cupu 1992, dvakrát mistr ČR: 2000 se Spartou, 2003 se Slavií.

individuální ocenění: nejlepší obránce MS 1999, nejlepší obránce extraligy 1997/98, 1998/99 a 1999/2000. V sezoně 1999/2000 nejlepší hráč extraligy i Hokejista sezony. Od listopadu 2012 člen Síně slávy českého hokeje.

rodina: manželka Ilona, děti Frank (26 let), Denisa (24) a Jakub (21).

 

Interview Denis Postler

Foto Olaf Deutsch, autor textu a archiv


STR 12 KUCERA 3

STR 12 KUCERA 2

Jste zde: Úvod > Sport > Dvojnásobné výročí zlatého hocha z Nagana